Jóga je cesta. Životní cesta. A učí mě mnohé a teď v mateřství snad ještě o kus víc. Být mámou je nádherné a mnohy dost náročné. Jak je to s (mou) jógovou praxí v mateřství? A v čem mi jóga pomáhá? V čem může usnadnit cestu tobě? Dej si šálek dobrého čaje a v klidu se začti.
Mateřství je moje jógová praxe 24/7
Jógová praxe není jen o ásanách a prožitku, který se děje na jógamatce. Alespoň pro mě ne. Tohle je jen část cesty, za kterou je skryto mnohem víc. Vše, co se totiž naučíme během jógové praxe, můžeme aplikovat do svého praktického života. Návodem k tomu jsou principy jáma a nijáma (a o těch někdy zase příště). Výsledkem pak ale není to, že si umíš dát nohu za hlavu, ale rovnováha, kterou můžeš prožít ve všech oblastech života – tedy i v mateřství.
O čem mluvím?
Jóga mi v mateřství mnohé zjednodušuje. Přesto, že se stále potkávám se svými stíny, vnímám, že spoustu momentů jde snadněji a chci se s tebou podělit o svou cestu. Opět nenabízím instantní řešení ve stylu „spokojenou mámou za dva dny“. Spíš ti chci odhalit další kus svého života a jeho vnímání.
To co se nám děje, nás nějakým způsobem ovlivňuje. Ale to, JAK k dané situaci přistupujeme je to, co nás dělá (ne)šťastnými.
Taky si měla náročnou noc? Nejsi sama.
Sankalpa je náš záměr, který si zvolíme pro jógovou praxi, pro meditaci, pro náš den nebo třeba pro období, které prožíváme. Je to myšlenka, kterou vyšleme. Je to myšlenka, kam směřujeme svou energii.
Moc ráda si tuhle praxi dopřávám ráno. Co si budem vykládat. Po prokojené noci většinou potřebuju pár minut na rozjezd, teplý čaj do žaludku a právě sankalpa mi dá takovou malou jiskru do nového dne.
Je to vlastně takové první naladění na sebe, ale taky na moje dva kluky. Na to, co bych si přála i co by potřebovali oni. Jasně, jsem nohama na zemi a vím, že celý den ve wellness mi žádná sankalpa nepřinese. Ale často si přeji RADOST, NADHLED nebo KLID do nového dne. A ještě jedna věc. Ono se to jaksi samo nestane. To moje emoce, myšlenky a chování pak dává mému záměru jasný obraz. Takže někdy je potřeba zvednout zadek a té radosti jít naproti.
Moje priority
Stejně jako v jógové praxi i během dne je vhodné si naložit jen tolik, kolik uneseme. Ehm…no mohla bych ti vykládat mnoho historek, jak jsem si toho naložila hodně a pak nestíhala. Můj manžel pak s úsměvem na tváři říká, že se mi to děje jednou, maximálně dvakrát za deset let. No… ehm, čas od času mám pocit, že všechno je hrozně důležité a všechno nutně musím stihnout. Znáš to? Jenže teď už vím, že to pak neznervózňuje jen mě, ale taky toho malého drobečka a to za to nestojí.
Určuju si své priority. A taky podle mého cyklu volím plán na den/týden. Učím se vědomě udělat si čas pro sebe a neodškrtávat jen položky na (nekončícím) seznamu povinností.
A mnohokrát se mi vyplatilo, že když si dopřeju prostor pro sebe, jsem pak mnohem klidnější, usměvavější a pohodovější máma.
A kdy si ten čas pro sebe dělám?
- Jednou týdně si ráno se Štěpánkem užívá manžel a já se “vypařím” k nám na střechu, kde si můžu v klidu zacvičit. Vnímám , že když si s manželem dopřáváme tyhle momenty sami (mimo domov), fakt nás to hodně nabíjí.
- Když Štěpi usne během dne, často si dopřávám svých 30 minut. Zapálím si svíčky, vonnou tyčinku, poslouchám mantry a jen jsem. Někdy si zacvičím, jindy si dopřeju dechové cvičení a nebo jógovou praxi.
- Po náročné noci, kdy opravdu cítím, že potřebuju něco udělat pro své tělo Štěpimu pustím “velkého Krtka” rozuměj díl, který má 28 minut a já mám 28 minut pro sebe. Nejdřív jsem měla výčitky, ale rázem jsem pochopila, že je to win-win situace. Oba jsme pak mnohem spokojenější.
- Naučila jsem se užívat si čas se Štěpánkem venku tak, že když je ve svém flow, protáhnu se. Dopřeju si pár jógových pozic u písku, na hřišti nebo u potoka. Pár minut, ale i to se počítá.
- Večer bývám na jógovou praxi dost unavená, raději si dopřeju relax ve vaně a k tomu si moc ráda pouštím vizualizace. Ano i svoje.
- Od září mám v plánu dopřát si jeden podvečer pro sebe a bude to keramika, na kterou se už dlouho těším.
Nádech…výdech
Mateřství nás učí ledasco rozdýchat. To jak se náš život proměnil, kolik na sebe máme času, kolik máme času na partnera, jaké jsme mámy atd. A je fakt, že dech je něco, co mi pomáhá zvládnout náročné situace. Je to velký pomocník na zvládnutí silných emocí.
Ráda bych tady napsala nějakou zaručenou dechovou techniku, která pomůže každé mámě před výbuchem emocí. Ale jistě mi pozorumíš, že tohle je opravdu o dlouhodobé práci na sobě, o tom učit se pracovat se svými emocemi, se svými (ne)funkčními vzorci a pak to učit i naše děti.
Ano, když se dostanu do náročné situace (a jsem vědomá, což se ne vždy podaří), tak začnu zhluboka dýchat. Nádech nosem, výdech pusou, se slabikou ha (teda tohle praktikuju v soukromí). Snažím se zastavit a uvědomit si, co se děje. Co potřebuje dítě, které pláče…ehm…řve, co potřebuju já nebo manžel. Snažím se zjistit, kde je třecí plocha, která tuhle situaci vyvolala a často se díky tomuto zastavení podaří situaci snadno vyřešit. A následně příště tomu úplně předejít. Mnohdy se stane, že taková nepříjemnost vzniká, protože spěcháme (nabrala jsem si toho hodně) nebo proto, že někdo z nás nemá naplněné základní potřeby (hlad (to jsem často já), žízeň, záchod) nebo pak potřeby nějaké své pohody (manžel – prostor pro sebe, já prostor pro realizaci, Štěpi prostor pro Krtka =)
Velmi jsem si oblíbila dechové techniky během kojení. U kojení žena může trávit poměrně mnoho času. A já jsem se naučila během toho napojení s dítětem praktikovat například plný jógový dech. Také si uvědomím, jak sedím nebo ležím, jestli nejsem v nějaké křeči. A pak ještě doplním tohle zpomalení vizualizací. Představuju si, jak do našich těl proudí zklidnění, radost nebo vlna zdraví.
Moje radosti
Víš, že buddhističtí mniši kreslí z písku obrovskou nádhernou barevnou mandalu a jakmile ji dokončí tak ji rozmetou? Tak nějak si já připadám s úklidem doma. Asi to moc nemusím vysvětlovat, že? A proto si nacházím své radosti a vždy, když cítím, že je potřeba doplnit svůj pohár energie, najde se v mém seznamu něco, co mi zaručeně udělá radost. Tady je pár tipů:
- koupit si kytku z květinářství
- uvařit si bylinkový čaj a zachumlat se do deky
- dopřát si bylinkovou napářku
- objetí od manžela
- sbírat bylinky
- zaplavat si
- zapálit si svíčky
- pustit si oblíbenou hudbu
- jóga, jóga, jóga
Důležité pro mě bylo uvědomění, že na nějakou dobu prostě nebude moje jógová praxe jako dřív. Ale pak jsem si uvědomila, že byť teď nestojím na podložce každý den, tak stojím sama před sebou jako MÁMA a to mou jógovou praxi posouvá zase jinam. A já za to tam nahoru děkuji. A učím se:
- být flexibilní (protože plány s dětma se fakt mění)
- být trpělivá
- nelpět na svých představách a nakonec ani na své sankalpě
- přijmout své emoce (především ty negativní)
- být cyklickou nejen ženou ale teď i mámou (a o tom zas příště)
Jo a ještě, to že ti to tady píšu neznamená, že to takhle všechno zvládám vždy na 100%. Ne. Jóga ani mateřství není o dokonalosti, ale pro mě jsou tyhle věci o přijetí daného okamžiku takový jaký je.
Tak přeji, aby i tobě jóga přinesla nejen do mateřství více rovnováhy, napojení na sebe a tvou rodinu. Namasté.
Za všechny nádherné fotky letí velké objetí Kristýně Šenfeldové https://www.facebook.com/kristynasenfeldovaphotography
